Jak vybrat tu správnou lednici

Jak vybrat tu správnou lednici, aby Vám pomohla ušetřit peníze a zároveň skvěle zapadla do vaší kuchyně?

Pro většinu lidí je to jedna z nejoblíbenějších a nejdůležitějších součástí domácího vybavení. Někteří lidé v její blízkosti tráví mnoho času. Řeč je o ledničce nebo-li chladničce. Lednička se stala ikonou každé kuchyně, a proto Vám dnes poradíme, jak si vybrat ledničku dle Vašich potřeb a na co se při její koupi zaměřit.

Nejdříve se podíváme na „styl“ ledničky, který se liší dle Vašich potřeb, počtu členů domácnosti a Vaší životosprávě.
Kombinovaná lednice
– tento typ lednice se hodí do každé domácnosti. Jedná se prakticky o standard.
– provedení spočívá v tom, že máte větší chladničku s mrazákem nahoře nebo dole. Pokud máte typ s mrazákem dole, pak tyto mrazáky bývají z pravidla prostornější než u opačného případu. Na druhou stranu mají o to méně prostoru v samotné chladničce. Opakem je tedy druhý případ, kdy máte mrazák nahoře – ten je menší a většinou má prostor na 2 zásuvky. Chladnička je však o poznání větší než v prvním případě.

Americká lednice
– Tato lednice se vyznačuje zejména velkým prostorem pro uskladnění potravin. Oproti kombinované lednici je prostor takřka dvojnásobný. U většiny těchto lednic nechybí ani určitá forma luxusu jako je třeba dávkovač ledu.
– Na druhou stranu se tato královna lednic, jak se jí s oblibou říká, nehodí, nebo spíše nevejde do každé kuchyně. Velký vnitřní prostor se samozřejmě odráží na celkovém objemu lednice.

Monoklimatická – aneb když nepotřebujete mrazák
– Chladnička s velkým objemem, ovšem bez mrazáku. Pokud potřebujete uskladnit velké množství potravin a máte zvlášť mrazák, pak je tato volba přímo pro Vás.

Výše zmíněné jsou 3 základní typy lednic, které si můžete pořídit. Nezapomeňte, že než si vyberete určitý typ lednice, je nutné se i zaměřit na její rozměry. Vždy vybírejte lednici tak, že si změříte prostor, kam ji chcete umístit a ze všech stran (kromě strany dveří) přičtěte ještě 2 centimetry. Pokud máte však prostor v kuchyňské lince přímo na lednici, tak jednoznačně vybírejte typ, který se do Vaší linky hodí. Mnoho výrobců a dodavatelů kuchyňských linek uvádí dokonce i typy a výrobce lednic, které jsou nejvhodnější pro danou linku.

Další důležitou částí je etiketa, která by se měla nacházet na každé ledničce a my si teď vysvětlíme, co různá označení znamenají.

lednice

Takto musí být označena každá lednice, která se prodává v zemích Evropské unie.

Nedílnou součástí výběru lednice je její spotřeba. Jelikož lednici máte zapojenou stále, tak se stále i díky tomu otáčí elektroměr. Rázem se tak z krásné lednice může stát pěkný trojský kůň, který z Vaší peněženky bude měsíčně vycucávat nemalé částky za elektřinu.
Úsporná lednička je označena písmenem ,,A“ se symbolem +/++/+++.

V žádném případě nevěřte označením typu „A-20 %“, energetické třídy jsou standardizované pouze s označením „+“, jiné dovětky jsou jen marketingová lákadla a tedy maskují skutečnou spotřebu lednice. Pokud tedy uvidíte zmíněné označení „A-20 %“ raději jděte navštívit jiný obchod, protože zde s Vámi jednoznačně nehrají fair-play.
Při nákupu také zvažte, zda je opravdu ta nejlevnější dostupná lednice vždy opravdu tak levná, jak se může na první pohled zdát. Na první pohled levná lednička s třídou A+ je zpravidla energeticky náročnější a spotřebuje v průměru skoro 0,83 kWh za den. Dražší, ale rozhodně úspornější varianta je A+++ průměrná spotřeba je o 0,4 kWh, elektroměr se tedy otočí pouze o 0,4kWh denně a to je už hodně velký rozdíl, nezdá se Vám?

Proto tedy doporučujeme nehledět na aktuální cenu, ale zamyslet se nad tím, zda nám nynější dražší varianta v průběhu života vlastně neušetří daleko víc peněz, než varianta levnější, avšak s větší spotřebou.

uspora

Advertisements

Úroveň školství v dnešní době

V předešlé části jsme si detailně rozebrali odpověď na otázku, zda je vzdělání opravdu důležité. Dnes se podíváme na to, jak je to ve světě se školstvím a jestli má vzdělání opravdu takovou váhu, jak se každý domnívá.

Každý to známe, všichni básní o vzdělání a o tom, jak důležité to je, když máte dokončenou školu. Ale je tomu opravdu tak? Má vzdělání v dnešní době, kdy je na každém rohu škola, nejlépe soukromá a polovinu inzertních ploch zaujímá lákavá nabídka studia na škole, o které jste nejspíš ani ještě neslyšeli ještě vůbec nějakou váhu?

Odpověď na tuhle otázku může být zcela odlišná, ale jedno je jisté. Úroveň školství se dost změnila a školství před deseti lety už dnes těžko budeme srovnávat s tím nynějším.

Vzdělání, nebo vidina peněz?

Přijímají střední, vyšší a vysoké školy studenty opravdu jen proto, že je chtějí něco naučit, nebo jde opět jen o peníze? Pravda je taková, že úroveň školství s rostoucím počtem škol hluboce klesá a školy lákají do svých oborů čím dál více studentů HLAVNĚ za vidinou peněz v podobě příspěvků na studenty. Kdyby totiž škola neměla dostatek studentů, neměla by ani dostatek peněz a tím pádem by nedokázala zaplatit ani malou část učitelů.

Už dlouhou dobu není přijetí na školu něčím výjimečným. Školy dávají mnohdy šance i studentům s podprůměrnými výsledky jen za vidinou peněz a to, že student školu nedokončí, nebo jí dokonce opustí už po prvním čtvrtletí nikoho nezajímá. Škola inkasuje požadované částky a na příští rok si zkrátka najde za studenta náhradu. V dřívější době měla maturita stejnou váhu, jako například zkouška dospělosti, nebo jiný podstatný milník v našem životě a kritéria pro absolvování této zkoušky byla daleko náročnější. To se ovšem v dnešní době o maturitní zkoušce říci nedá.

97726-top_foto1-yquqa

 

Bohužel takhle funguje 95% škol a jistá prestiž získaného vysvědčení nebo titulu ztrácí v dnešním světě svou váhu. Říká se, že maturita je dnes, jak se říká „za hubičku“. A víte proč? Protože něco, za co si zaplatíte přeci nemůže ve většině případů dopadnout tak tragicky, abyste neuspěli. Ještě menší váhu zde zaujímají školy pro podprůměrné studenty, nebo školy se speciálním zaměřením a to jsou školy soukromé. Tady kromě příspěvku od státu získává škola peníze ještě přímo od studentů ve formě „ročního předplatného“, které musí uhradit rodič, nebo student před zahájením školního roku. Z tohoto důvodu je také dosažení lepších výsledků značně snazší, než na školách státních.

Navíc existuje na světě plno průzkumů, které dokazují, že na školách se vlastně učí něco, co v životě nikdy nevyužijeme, nebo to už prostě tak není. Tím pádem se celé mládí učíme věci nepotřebné a mnohdy i klamavé  – říká se tomu teorie (teorie je soubor tvrzení o předmětu výzkumu, která považujeme za pravdivá). V závorce si povšimněte, že věta obsahuje spojení „považujeme za pravdivá“, tudíž nikde není skutečně prokázáno, že učivo, které nám hustí roky do hlavy, je skutečné a že popisky, které najdeme v učebnicích jsou skutečně zápisky vědce, který onen fakt odhalil. Samozřejmě až na několik výjimek, které dávají logický smysl.

Má pro nás tedy smysl učit se něco, co vlastně nikdy nevyužijeme a chlubit se potom něčím, za co většinou roky platíme? 

Jak se zbavit chlupů na zádech?

Jak se zbavit chlupů na zádech?

Doba, kdy měli muži chlupaté hrudníky a záda je již dávno pryč. A v dnešní době se na takového muže většina lidí dívá jako za přinejmenším nemódního jedince, který o sebe nepečuje. Na druhé straně dnešní doba nám i dává možnost se rychle a efektivně přebytečných chlupů zbavit. Metod máme celou řadu, od klasického vytrhávání, až po laserové vypalování. A samozřejmě se od zvolené metody odvíjí i cena.

Jedna z nejlevnějších metod je asistence při „odchlupení“. Jako asistent může posloužit přítelkyně, manželka, dobrý kamarád, prostě prakticky kdokoli, komu věříte. Asistenta potřebujete, protože záda si s velkou pravděpodobností sami neoholíte. A teď už k samotné metodě.

  • Pokud máte dlouhé trsy chlupů, je nejvhodnější je nejprve zastřihnout. Je totiž potřeba, abyste chlupy pokrátili a pak až použili holící strojek.
  • Nechte svého pomocníka, aby Vám vydrhnul záda teplou vodou a jemným abrazivem. Můžete použít kartáč, žínku, houbičku, zkrátka vše, co Vám vyhovuje. Očistíte tak kůži a hlavně se zbavíte již odumřelých kožních buněk. Tento krok výrazně sníží možnost zarůstání chlupů.
  • Naneste pěnu nebo gel na holení po celých zádech, případně jen po části, kterou máte v úmyslu oholit.
  • Nechte svého pomocníka, aby Vám oholil záda. Nejlepší je stát blízko umyvadla, nebo rovnou holit ve sprše. Nejprve holte po směru růstu chlupů tzv. po srsti a poté proti směru tzv. proti srsti. Dosáhnete tak lepšího a hladšího oholení. Pokud byste holili hned proti srsti, tak můžete bolestivě podráždit pokožku.
  • Záda si poté pořádně opláchněte vlažnou vodou! A po sprše je jemně osušte spíše lehkým poklepáváním, než drhnutím. Drhnutí by mělo za následek, že byste si mohli nově odhalenou kůže podráždit. A na konec záda lehce pomažte krémem.

Druhá metoda je použití krému na odstranění chloupků. Tato metoda může být už trochu dražší a to podle typu zvoleného gelu. Depilační krémy Vám pomůžou od chlupů na delší dobu než běžné holení, ale můžou vám nepříjemně podráždit kůži. Krémy tohoto typu byste měli aplikovat zhruba jednou týdně.

  • Krém rovnoměrně rozetřete po ploše zad. Pokud nemáte dlouhý kartáč, budete opět potřebovat pomocníka.
  • Krém nechte působit podle instrukcí výrobce. Obvykle to bývá okolo 5ti minut. Čas pečlivě dodržujte, je zde totiž možnost, že pokud necháte krém zaschnout příliš dlouho, budete mít podrážděnou kůži a mohou se vyskytnout i komplikace při jeho odstraňování.
  • Chlupy odstraníme setřením například vlhkým ručníkem. Pokud chloupky nejdou snadno odstranit, ještě chvilku počkejte. Pokud však jdou snadno dolů, tak pokračujte a setřete celou plochu.
  • Po odstranění chlupů jděte do sprchy a osprchujte se teplou vodou. Je to jednoduchý způsob jak rychle a šetrně smýt veškerý zbylý krém a odstraněné chlupy.

Doporučujeme se před užitím krému podívat na možné alergeny.

Další z možných způsobů je užití vosku. Tato metoda je sice trochu bolestivější, ale odstranění chlupů se pohybuje v rozmezí 4 – 6 týdnů, což je ve finále celkem efektivní.

  • Začněte tím, že si koupíte sadu na depilaci voskem. Určitě narazíte na velké množství různých typů vosku. Pro odstraňování chlupů ze zad se ale nejvíce hodí depilace horkým voskem, protože tak dokážete pokrýt velké plochy. Mějte na paměti, že depilace voskem způsobí zarudnutí zad a zvýší poměrně razantně jejich citlivost. Dbejte na to a před návštěvou společnosti nebo různých aktivit depilujte alespoň jeden den předem.
  • Důkladně umyjte záda mýdlem a vodou. Tento krok je velice důležitý, protože vosk lépe přilne na chlupy zbavené tělního mazu a potu. Záda po osprchování důkladně osušte.
  • Připravte vosk dle instrukcí na obalu. Nejčastěji se vosk dává ohřát do mikrovlnné trouby, nebo vodní lázně. Vosk musí být teplý, ale ne příliš horký.
  • Voskem pokryjte menší část zad. Použijte přiloženou špachtli (nebo jinou čistou stěrku) a roztírejte vosk po směru růstu chlupů. Pracujte vždy na menší oblasti a pak se přesuňte k další.
  • Na vosk přiložte depilační pásky. Důkladně přitlačte a počkejte, až se přilepí.
  • Nejbolestivější fáze této metody – chlupy rychle vytrhněte. Pásku strhněte rychlým a plynulým pohybem proti směru růstu chlupů. Tedy opačně, než byl aplikován vosk. Pokud budete odtrhávat pomalu, budete tak vytvářet větší bolest. Takto pokračujte, dokud neodstraníte ze zad všechny chlupy.
  • Po dokončení depilace omyjte záda antibakteriálním mýdlem. Záda budou po depilace zarudlá a podrážděna a tím budou i náchylnější k možné infekci. Záda sprchujte vlažnou vodou.

Epilátor – tady už za nás pracuje technika moderní doby. Epilátor je malé zařízení, které vytrhává chlupy stejně jako pinzeta, ovšem epilátor jich má daleko více. Je to vlastně jako sada malých pinzet. Touto metodou dosáhnete podobného efektu jako u vosku, tedy 4-6 týdnů hladké plochy. Vhodná délka pro chlupy je zhruba kolem 2 cm a opět se neobejdete bez pomocníka.

  • Kůži umyjte teplou vodou. Sprcha uvolní vaši kůži a změkčí chlupy, což značně usnadní jejich vytrhávání. Nezapomeňte kůži dobře osušit.
  • Epilace začíná! Zapněte epilátor a nechte svého pomocníka, aby vám pomalu přejížděl po ochlupených místech vašich zad. Zuby epilátoru chlupy vytrhají podobně jako vosk.
  • Po dokončení epilace záda opět umyjte nejlépe antibakteriálním mýdlem, protože stejně jako u vosku, i zde zůstanou záda podrážděná a citlivá.

zada

Dostáváme se k možnosti profesionálních služeb. Ty jsou z pravidla nejdražší možnou variantou. O jejich efektivnosti můžeme dlouho debatovat a patrně se dá říci, že záleží na salónu, kde bude výkon prováděn.

  • Profesionální depilace voskem – výsledek bude s největší pravděpodobností totožný jako depilace doma. Stejně tak bolestivost. Profesionálové však pracují většinou rychleji a na vaši bolest moc neberou ohled, tedy zde budete mít stejný efekt za více peněz, ale méně času. Cena se pohybuje v průměru od 500 Kč.
  • Laser. Dnešní doba nám však nabízí i možnosti využití laseru. Při této metodě dochází k vypálení kořínků jednotlivých chlupů za použití precizní lékařské technologie. Tato metoda směřuje k trvalému odstranění chlupů. Při pravidelných laserových vypalováních se tedy postupem času dostane i vytoužený efekt, kdy na zádech nebudete mít ani jeden chloupek. Tato metoda je však nejdražší. V průměru se cena pohybuje kolem 5000 Kč. A když vezmete v potaz, že návštěvu studia budete muset pro odstranění opakovat nejméně 3x, pak se cena může vyšplhat na poměrně vysokou částku.

Vzhledem k tomu, že v našem týmu máme dobrovolníka, který má silně ochlupený hrudník a záda, plánujeme pro Vás zdokumentovat celý tento postup. V určitém časovém rozmezí vyzkoušíme všechny metody a budeme Vás průběžně informovat, která metoda se nám jeví jako nejefektivnější k poměru ceny a výsledku.

Tak hodně štěstí, chlupáčkové!

Jak se chránit na internetu

Internet – prostor, kde najdete odpovědi na své otázky. Díky internetu můžete komunikovat s lidmi na druhém konci světa, hrát hry, koukat na filmy, ale třeba i obchodovat. Je to ovšem ale také jedno z nejnebezpečnějších míst moderní doby.

Prevence je základ.

Z průzkumů vyplývá, že z 80% si do svého PC pustíme škodnou sami. I když se můžeme všude na internetu, ale i v tisku setkat s informacemi a radami, jak se preventivně vyhnout problémům, mnoho uživatelů tyto informace často přehlíží. Na prvním místě v celosvětových statistikách vede tzv. „podvodný email“ kdy uživateli přijde na mailovou adresu email, který se na oko tváří, že je z Vaší banky, od kamaráda, nebo z nějaké státní instituce. Tento mail obsahuje z pravidla odkaz na infikovanou www stránku, skrze kterou se Vám do PC nahraje vir, nebo obsahuje přímo soubory, které si sami stáhnete s tím, že se jedná o něco důležitého. V těchto případech platí zásada „prevence je základ“. Pokud Vám tedy takový email dorazí a již na první pohled se jeví podezřele (například jasné hrubky, nedokončené věty a překlepy, špatné skloňování či nepřesné informace nebo jen třeba tečka navíc v názvu odesílatele), mějte se na pozoru a zbystřete o 1000%. V žádném případě neklikejte na odkazy. V takovémto podezřelém emailu nic nestahujte a hlavně neotvírejte žádné přílohy. V případě žádání o citlivé informace neodpovídejte! Nejlépe uděláte, když takovýto email rovnou smažete.

Rozhoduje i tečka navíc.

Kromě komunikace zde máme jednu v poslední době velmi podstatnou část internetu a to je internetové bankovnictví. Vzhledem k tomu že při „internetbankingu“ pracujete se svými penězi, je zabezpečení na prvním místě. Samozřejmě se všechno odvíjí od místa, kde se ke svému účtu připojujete. Pokud se chcete přihlásit z napadeného stroje, tak i nejlepší serverové zabezpečení na světě není nic platné a samozřejmě to platí i naopak. Vždy se tedy před přihlášením ke svému účtu ubezpečte, že máte aktuální verzi antivirového programu a řádně funkční firewall. Jsou odborníci, kteří doporučují před každým použitím internetového bankovnictví si PC zkontrolovat antivirovým programem. Ochranný systém internetového bankovnictví lze přirovnat ke stavebnici, nebo k automobilu. Vše je vzájemně propojené a odkázáno jedno na druhé a pokud jediný prvek chybí, je zastaralý, nebo infikovaný, jsou prakticky ostatní prvky k ničemu. Platí zde, že „řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek“.

Samotná ochrana internetového bankovnictví se skládá v první řadě z přihlašovacích údajů, tedy ID (jména) a hesla. Mnoho provozovatelů pro přihlášení používá i SMS potvrzující kód, který se musí do určitého času zadat spolu s přihlašovacími údaji, jinak se akce zruší. Případně je zde i možnost provést autorizaci kódem TAN (tabulka autorizačních čísel). K dispozici je u některých poskytovatelů i možnost nastavení grafické klávesy, případně dálkové zablokování účtu skrze mobilní telefon, nebo hlasové potvrzení pro určité částky. V dnešní době není nic neobvyklého potvrzení otiskem prstu, skrze speciální snímače. Samozřejmostí je i zabezpečení serverů poskytovatele, kteří platí nemalé částky, aby jejich služby byly zabezpečené a stále aktualizované před potenciálními škůdci.
Na první pohled by se dalo říci, že zabezpečení pro internetové bankovnictví je velmi silné, ale většina bankovních institucí se přesto shoduje v jednom bodě – největším rizikovým faktorem je sám uživatel. Lidé se často přihlašují z veřejně dostupných zařízení, v kavárnách, restauracích a třeba i v dopravních prostředcích a to přes běžně dostupné WiFi sítě, čímž své přihlašovací údaje nepřímo ukáží potenciálnímu škůdci. Mějte tedy na paměti, že přihlašovat se do internetového bankovnictví, ale i do svých běžných účtů, byste měli pouze tam, kde máte jistotu, že je přístroj chráněn a nemůže jej zneužít třetí osoba.

Nikdy nikomu nesdělujte své přihlašovací údaje, ani kdyby Vám přišla zpráva, že je to od provozovatele a potřebuje si je pouze ověřit. ŽÁDNÝ provozovatel Vás NIKDY nebude takovouto formou žádat o jméno a heslo.

positive-side-of-hacking

 

Další zajímavý článek o špercích ze starých pokladnic naleznete zde.

Jak napsat životopis

Jak napsat správně životopis?

Tohle je jedna z otázek, kterou si klade spousta lidí. A proto si dnes v několika bodech ukážeme, jak správně napsat životopis tak, aby nejen zaujal, ale pomohl Vám získat vaše vysněné zaměstnání.

  • Představte se – na úvod každého životopisu je dobré napsat pár slov o sobě, například jméno, bydliště, nebo třeba kontaktní informace a když už jste u toho, můžete přidat i kratičký popis vaší osobnosti (charakteristika osoby, ne předchozí praxe).
  • Vzdělání – Pokud se hlásíte na určitou pozici bez předchozí praxe, zaměstnavatele bude zajímat hlavně Vaše vzdělání, tudíž je dobré uvést všechny dosažené tituly, případně dokončené školy (neuvádíme základní vzdělání). Pokud žádnou školu kromě té základní nemáte, uvádíte alespoň školu, kde jste se zdrželi nejdéle, případně necháte prázdné políčko.
  • Praxe – Pokud se hlásíte do zaměstnání, se kterým již máte zkušenosti, bude Váš nový zaměstnavatel klást důraz hlavně na praxi a výsledky, proto je dobré napsat do životopisu všechna předchozí zaměstnání na časové ose a ke každé pozici napsat podrobný popis náplně práce. Pokud zkušenosti nemáte, uvádíte alespoň případnou brigádu/předchozí práci, nebo vzdělání (viz. bod 2).
  • Profesní zaměření – Napište zaměstnavateli stručně v několika větách, proč by měl přijmout právě Vás. Nezapomeňte popsat všechny Vaše schopnosti, zkušenosti a klidně i svoje cíle. Protože určitý cíl je pro Vás tou nejlepší motivací a zaměstnavatel alespoň uvidí, že jste si nepřišli jen něco odsedět za peníze.
  • Jazyky a počítače – Umíte skvěle anglicky? Ovládáte základy na počítači? Pokud na tyto činnosti nevlastníte certifikát, určitě je uveďte do této části životopisu. Uveďte jazyk a úroveň, na které se daným jazykem dorozumíte. Pokud dokážete např. spravovat servery a ovládat počítač na pokročilé úrovni, nezapomeňte opět uvést název programu, ve kterém pracujete a uvést úroveň dovedností (Např.: Word, Excel – pokročilý).
  • Certifikáty a ocenění – Pokud vykonáte zkoušku strážného, nebo třeba zkoušku digitální gramotnosti, nezapomeňte vše uvést do této části. Zaměstnavatele bude určitě zajímat, když za sebou budete mít několik kurzů v Německu, případně dalších zemích, které budou zakončeny certifikátem o úspěšném dokončení a automaticky získáváte plusové body.
  • Zájmy – Poněkud osobní a zároveň poslední částí životopisu je prostor pro Vaše zájmy a aktivity, které vykonáváte ve volném čase. Uveďte všechno, co Vás baví od plavání, přes fitness, až po fotografování přírody, nebo třeba kreslení. Potenciální zaměstnavatel může (ale taky nemusí) z některých aktivit vyvodit vaše pracovní zaměření a případně určit, jestli má vůbec smysl Vás zaměstnávat (pokud patří mezi vaše zájmy například alkohol, kouření, nebo pouliční rvačky).

Tento článek byl napsán někým, kdo se v oblasti náboru lidí a personalistiky již nějakou dobu pohybuje a ví, na co se v daném případě přihlíží a na co naopak ne. Berte článek jako pomocný materiál a všem přeji hodně štěstí při vašem pohovoru!

accept

 

Padají mi vlasy! Co s tím?

Stalo se to jistě každému, když jste po sprše nalezli nějaký ten vlas v odpadovém sítku nebo třeba na hřebenu. Co ale dělat, když se postupně z jednoho vlásku stává větší množství a z Vašeho dříve lvího porostu se začíná stávat lysina? Jistě se ptáte, zda se dá padání vlasů nějak zabránit.

Padání vlasů samo o sobě není ještě velký problém, tedy pokud Vám jich nevypadne za den velké množství (podle studie se dá považovat za nadměrné padání vlasů cca 500 kusů za den). Padání vlasů je přirozený jev. Vlas žije v průměru tři roky. Po odumření zůstává však stále vsazen do pokožky ještě zhruba devadesát dní a potom sám vypadne. Zdravá pokožka ztrácí denně třicet až sto vlasů. Pokud Vám jich vypadne víc, měli byste začít pátrat po příčině.

Nejdříve se podíváme na nejčastější příčiny způsobující padání vlasů. Jedním z největších příčin padání vlasů je stres. Dalšími škůdci na Vaše vlasy je kouření a nadměrná konzumace alkoholu. U žen pak můžou být jednou z příčin hormonální výkyvy hlavně v těhotenství a po porodu. Pokud si spojíme i stres, který může přijít s narozením malého rošťáka, tak opravdu můžete za den ztratit i přes 1000 vlasů! Další z příčin mohou být náhlé úbytky hmotnosti, případně silné výkyvy ve váze v krátkém období. Značné padání vlasů může být také signálem poruchy štítné žlázy, dekompenzovaný diabetes, vysoký krevní tlak, ale i dědičnost. U některých mužů hraje značnou roli i testosteron.

GTY_hair_loss_woman_nt_130828_16x9_992

Padají mi vlasy! Co s tím mohu dělat?

Jedna z možností jsou tablety. I když nejsme zastánci chemických doplňků stravy a různých „pomocníků“, zde přivřeme oko. Vhodnými pomocníky jsou tablety obsahující zejména hořčík, který zabraňuje padání vlasů a vitamíny B5, B6 a B8, které stimulují růst a pokud chcete, můžete doplnit ještě řeřichu a kopřivu pro lesk.

Naštěstí to jde i bez chemie, cesta je však trochu zdlouhavější a pro někoho málo chutná. Další na řadu totiž přichází zdravá strava. Ta by měla být vyvážená, pestrá a měla by obsahovat nejen vitamíny, ale hlavně křemík, zinek, vápník, fosfor a železo. Určitě se nevyhýbejte masu, hlavně rybám a hovězímu. Pamatujte však stále na vyváženost a na staré dobré pořekadlo – „Jíst do polosyta, pít do polopita“. Přejídání kromě neduhů na Vaší postavě a řady dalších problémů také způsobuje padání vlasů.

Pokud máte problém s vlasy, pak je důležitá i správná péče. Při mytí vlasů se snažte vlasy jemně a lehce opláchnout místo silného drhnutí a spíše je pod sprchou „čechrejte“.  Jedním z dobrých a však razantních kroků (hlavně pro ženy) je zastřihnutí do hola. Tedy nechte si vlasy zkrátit na 1 – 2 mm. Může se to zdát divné nebo absurdní, ale vlasy jsou vyživovány od kořínků a čím jsou vlasy delší, tím větší je výživová vzdálenost ke konečkům. Bohužel to ale nefunguje i obráceně, kdy je vzdálenost mezi kořínky a konečky ku prospěchu a tedy třepivé konečky neovlivňují kořínky. Při tomto sestřihu se hlavně zbavíte poškozených konců a celkově se vašim vlasům uleví a mohou zase znovu růst v plné síle.

Vhodným pomocníkem mohou být i masážní olejíčky a speciální šampony proti padání vlasů a vyživení pokožky i kořínků. Ovšem mějte na paměti jednu důležitou věc. Když Vám vlas vypadne, tak je pryč a žádné zázračné přípravky, které zaručují, že z holé šošolky Vám naroste do pár týdnů prales, nefungují.  Z vlastní zkušenosti mohu doporučit opravdu zdravou stravu, zmírnit stres, ale hlavně pokud se jeví plešatost jako součást Vaší budoucnosti, tak se ji nebojte a udělejte si z ní přednost. Pánové, tak jako existují slečny, kterým se líbí dlouhé „háro“, tak existují i ženy, kterým se líbí náš celoroční lehký sestřih, je to jen na Vás!

Je vzdělání důležité?

Je vzdělání opravdu tak důležité, jak nám všichni tvrdí, nebo jde jen o teoretický milník přenášený z generace na generaci?

Než začneme, pojďme si ujasnit, že se budeme bavit o vzdělání středoškolském, vyšším odborném vzdělání a samozřejmě také o vzdělání nejvyšším, tudíž vysokou školou zakončenou případnou doktorskou zkouškou. Vzdělání základní bereme všichni jako samozřejmost, ačkoliv v některých případech tomu tak není.

Každý z Vás už někdy v životě od někoho zaslechl frázi „Uč se, protože škola je důležitá“, ale je tomu opravdu tak? Je škola opravdu nezbytnou pro náš úspěšný život?

Pokud se budeme bavit o životě jako takovém, škola jako taková zabere roky, někdy i desítky let našeho života a to hlavně z toho důvodu, že už jen z principu se chceme učit co nejlépe a dosáhnout toho „nejvyššího bodu“. Ale existuje vůbec onen „nejvyšší bod“? Všichni jistě víme, že druh zvoleného a preferovaného zaměstnání je zcela individuální a proto není jednoduché určit, jakou cestou se vydáte po ukončení základní školy. Usnadnit vaší cestu vám pomohou tzv. obory, ať už ve směru lékařství, veteriny, gastronomie, nebo třeba podnikání. Pokud se ovšem na takovou cestu vydáte a následně zjistíte, že jste vybrali špatně, bude Vás to stát minimálně jeden rok studia. Ale stojí to za to? Možná budete o rok starší, možná Vám bude jasné, že předchozí obor nebyl ten pravý, ale co dál? Podáváte přihlášku na další školu a čekáte a onen slavný dopis o přijetí. Ale co dál? Co když Vás i další obor omrzí?

Před nějakou dobrou jsem se zeptal kolegy „Dala ti ta vysoká škola kromě titulu magistra něco, co ti pomohlo v zaměstnání?„. Odpověděl mi, že po předchozí zkušenosti, kdy pracoval ve skladu, vlastně ani ne. 

Jednoduše řečeno, pokud nejste typ člověka, co dokáže ležet v knihách hodiny a za každou cenu se snaží nacpat do hlavy všechno, co se kde píše za vidinou úspěchu a lepšího života, je pro Vás neustálá změna škol cesta do pekel a samozřejmě přijdete i o to nejcennější. A to je čas.

Dnešní svět je plný advokátů, makléřů, podnikatelů a všemožných jedinců oblékající se do drahých obleků. Položili jste si někdy otázku „Co se stane, až budou takoví všichni?“. Hádám že ne. Protože v dnešním světě je pro všechny vzdělání prioritou, nebo aspoň nás to tak učili naši rodiče. Ale teď se Vás zeptám na jednu velmi jednoduchou otázku. Kdy jste naposledy viděli kominíka? Viděli jste ho vůbec někdy? A měli jste možnost sáhnout si na jeho „knoflíček pro štěstí“? Odpověď bude u většiny jedinců mladší generace jednoznačné NE. A víte proč? Protože doktor, ani magistr Vám komín vymést nepřijde. Problém společnosti spočívá v nedostatku VYUČENÝCH, to znamená ne žádných bankéřů, žádných techniků a programátorů, dokonce ani lékařů a právníků, ale lidí, kteří o svém zaměstnání něco ví, mají praxi a dokážou ho v reálném životě praktikovat efektivně. A víte vůbec, že výše uvedený kominík má průměrnou hrubou mzdu 27500,- měsíčně? A víte vůbec proč? Protože stejně tak jako se nedostatkové zboží prodává draho, tak i nedostatková povolání získávají hodnotu.

Z vlastní zkušenosti Vím, že moje známá čekala na kominíka téměř rok, protože měl zkrátka „moc práce“.

Katy-2

V případě, že jste ovšem nedosáhli ani na výuční list, ať už z jakýchkoliv důvodů, neházejte flintu do žita, protože v tenhle okamžik nastává Vaše chvíle. Pokud jste pobrali určitou inteligenci z okolního světa, dokážete se vydat směrem, kterým chcete. Baví Vás fitness? Udělejte si kurz osobního trenéra! Zajímáte se o obchod? Udělejte si řidičský průkaz a zavítejte do odvětví logistiky! Už řidičák máte? Udělejte si i zbrojní průkaz a vydejte se cestou ochrany osob a majetku! Sbírejte kurzy, certifikáty, učte se jazyky a ukažte světu, že opravdu umíte. Nedělejte si vysoké nároky a ze začátku se snažte za minimální peníze podávat ty nejlepší výsledky. Pokud budete opravdu dobří, nemusíte mít strach, že by Vás férový nadřízený nedokázal ocenit.

Z vlastní zkušenosti vím, že většina soukromníků upřednostňuje spíše výsledky, než dosažené vzdělání. Do státních orgánů Vám bez vzdělání bude cesta bohužel zapovězena, ale existuje mnoho dalších způsobů, jak dělat to, co Vás baví. A pokud míříte ještě výš, zamiřte klidně až na podnikání, protože v podnikání se na dosažené vzdělání budete ptát možná tak vy svých zaměstnanců.

Pokud se rozhodnete ukončit vzdělání z jakéhokoliv důvodu, chopit se příležitosti a začít vydělávat peníze proto, abyste si pomalu začali plnit svůj sen, tak věřte, že na začátku to bude opravdu velmi těžké, ale určitě ne nemožné.

Hodně štěstí!