Jak zhubnout

Jak zhubnout 10 kilo? Jak zhubnout co nejrychleji? Jak zhubnout do plavek?

Na tyhle otázky se většina z nás určitě již někdy ptala. Jaká je ale skutečnost a pravda o hubnutí? Pojďme si to shrnout v bodech, jako pro úplné laiky.

  • Jíst musíte častěji, ale v malých dávkách – držet hladovku, nebo nesmyslné diety? Hloupost! Stejně jako si vaše tělo vytvoří zásobu vody v případě nedodržování pitného režimu, stejně tak si vytvoří tukové zásoby při konzumaci naprostého minima jídla. Logicky – když je tělo zvyklé na jedno jídlo denně, raději si uloží tuky kvůli „krizi“ po čas čekání do dalšího chodu, než aby pálilo tuky ihned. Stejně tak dbejte i na pravidelný pitný režim a pokud možno, pijte vodu.
  • Strava musí být pestrá a výživná – Jezte více zeleniny, ovoce, ale i třeba masa v menších procích. Snažte se zvýšit příjem bílkovin a naopak omezit nadměrný přísun sacharidů. Zařaďte do jídelníčku zeleninu, nebo ovoce. Ale věřte tomu, že když si po týdnu zdravé stravy dopřejete steak s hranolkami, určitě tělu nedáte nic, čím byste urychlili spalování tuků.
  • Trpělivost je základ – Už od počátku známe pravidlo, že nic se neudělá ze dne na den, pokud se tedy nebavíme o přípravě pokrmu, nebo stavbě zahradního domku. Stejně tak nedocílíte rychlejšího hubnutí, když si budete přidávat nesmyslné počty opakování ve cvičení, nebo navyšovat dávky „zdravého“ jídla. Pořád je to totiž jídlo a když sníte za den 50 broskví, napácháte více škody, než užitku. Dbejte na pravidelnost jídla v malých dávkách, počty cviků a opakování navyšte opravdu až tehdy, kdy Vám dá tělo jasně najevo, že přidat potřebuje.
  • Hodinové cvičení je ideální – V době pokusů o to, srazit vaší váhu až na samé dno, se vám určitě nevyplatí trávit v posilovně více času, než je nezbytně třeba. Udělejte si plán a rozvrhněte si cviky na celý týden. Jedna svalová partie by se měla cvičit průměrně 20 minut, proto zvolte partie přesně tak, aby se celé vaše cvičení vešlo do 60ti minut. Pokud budete v posilovně potit duši déle, než je třeba a doufat, že to k něčemu bude, jste na omylu. V lepším případě zbytečně spálíte už dříve nabranou svalovou hmotu, v těch horších případech si zařídíte den volna na lůžku se svalovou horečkou. Opět platí pravidlo, že čím více opakování s menší váhou, tím lépe.
  • Běhat, běhat, běhat – Ačkoliv v dnešní době narazíme již na spoustu vychytávek a různých strojů k hubnutí (rotopedy, běžecké pásy,…), rozhodně Vám nic z toho nevynahradí klasický běh v přírodě ať už ráno před prací, nebo večer před spaním. Příroda a pohyb, to jde prostě dohromady a pokud je venku hezky, tak na co čekáte?

V pár bodech jsme si shrnuli, jak by měl zhruba vypadat váš tréninkový plán včetně jídelníčku. Úplně dopodrobna to tu rozepsat bohužel nemůžeme, vzhledem k tomu, že nejsme web zaměřený přímo na zdravou výživu, ale taky hlavně proto, že každý z Vás má jiné chutě a proto by byla přesná příprava jídelníčku pro většinu z Vás zbytečná. Teď už ale dost řečí, vrhněte se na nákup, naplánujte si tréninkový plán a hurá do toho, ať Vám můžou ostatní závidět!

A pamatujte, žádné jídlo Vám nezaručí tak kvalitní regeneraci, jako kvalitní spánek.

lage-GI-voeding-controle-bloedsuikerspiegel

Advertisements

Sexuální zajímavosti, o kterých možná nemáte ani páru

Ačkoliv je dnešní článek na téma „Zajímavosti o sexu“ poněkud odvážnější, jedná se stále o věc člověku přirozenou, v některých případech naprosto nezbytnou. Pojďme si teď ukázat pár příkladů, o kterých jste možná ani nikdy neslyšeli.

  1. Orální sex nemilujete jen vy, ale také medvědi, vlci a netopýři
  2. Průměrná délka penisu při erekci je 14 centimetrů.
  3. Pokud máte deprese, více masturbujte. Pomůže vám
  4. Každá žena několikrát v životě předstírala vyvrcholení, i když tvrdila opak
  5. Pokud nechcete být impotentní, nekuřte cigarety a nenoste upnuté kalhoty
  6. Muži mají levé varle níž, než to pravé
  7. Držíte dietu? Nepolykejte spermie. Obsahují totiž kalorie.
  8. Muž během života vyprodukuje až 67 litrů spermatu
  9. Muži mají ve spánku až šest erekcí.
  10. Průměrná rychlost ejakulace je 45 km/h.
  11. Nejdelší zaznamenaný dostřel ejakulátu měřil 3,35 metru.
  12. Chytří lidé mají méně sexu než jejich hloupější kolegové.
  13. Každá třetí česká žena vlastní vibrátor.
  14. Devadesát procent žen porno doslova miluje.
  15. Eskymáci se nesvlékají, ale používají tzv. kopulační dírky v oblečení.

Zdroj: ahaonline.cz, koule.cz

wp-content-uploads-2015-08-erotic-poetrytumblr_n41i6kSL4U1r4ueyro1_500

 

Generál Ishida – Počátek cesty k úspěchu

Generál Ishida na vojně, aneb jak být uspět v tom, v čem ostatní uspět nechtějí.

Pana Ishidu jsme Vám již představili. A tak nastal čas, abychom se konečně poohlédli zpět v čase na začátek jeho kariéry u armády, kde se jak jistě víte, vypracoval na pozici Generála.

Malý Ishida, stejně jako chlapci v jeho věku, se jak on sám říká, odtrhl určitým způsobem od matčiny sukně ve chvíli, kdy musel na vojnu. Vojenský výcvik byl velmi tvrdý, ale malý a vychytralý Ishida už jako „zelenáč“ překvapoval všechny, včetně svých nadřízených, svým smyslem pro detail a úžasným hodnocením situací. Byl dokonce členem speciálního úderného týmu, kde dostal povýšení na kapitána. Více nám toho o této skupině prozradit nechtěl, říká, že je stále vázán přísahou. Každopádně Ishida měl i svůj způsob jakéhosi „švejkismu“.  Některé situace ho zavedli i do vězení, nebo k přísným fyzickým trestům. Pan Ishida například uvádí příklad ještě ze školy, kdy ho jeho školitel anglického jazyka zkouší z určitých frází a po odpovědi, která se mu nelíbí, vyšle na Ishidovu adresu poznámku ve stylu „Kdybych nebyl debil, tak bych tady nebyl“, ale Ishida obratem vrací rukavici a odpovídá „Tak to jsme na tom stejně“. Za tento „vzdor“ dostal Ishida 40 ran bičem. Ishida na to říká, „To víte, mladý a hloupí, nebo možná já být rebel a oni prostě nechápali mého ducha“.

Nicméně, když nám popisuje jeho další působení v armádě, tak si začínáme uvědomovat Ishidovu pointu. Nebyl to pouhý vzdor, ale spíše vize, aby se i malý chudý hoch dostal na pozici jen pro nejlepší anebo pro vyvolené. Při plnění určitých trestů, které se skládaly i z úklidu, čištění toalet nebo jen zastřihávání trávy nůžkami na vlasy. Vždy byl při této „práci“ perfektní. Ano, byli i tací, jako on, že museli vyčistit záchody kartáčkem na zuby, ale nikdo neudělal vždy zadanou práci tak precizně, jako Ishida. Toho si začali všímat i jeho nadřízení. Možná proto se i dostal do speciálního týmu, jak jsme již zmínili.

 

Ishida musel po dosažení určitého věku opustit úderný tým a tak se vrátil k tomu, co u něj všichni obdivovali. K jeho smyslu pro detail, nebo tedy spíše pro čistotu a úklid. Na požádání tedy dostal funkci hlavního správce přes úklid celého vojenského areálu. Funkce, o kterou nikdo nestál. Měl tedy na starost údržbu míst, které si neumíme nebo snad raději ani nechceme představit. Jeho vize byla taková, že i z nenáviděné nebo opovrhované práce se dá udělat přednost, které si začnou všichni vážit. Postupem času, když si i vysoce postavení činitelé začali uvědomovat dokonalost a preciznost Ishidova počínání, jej jmenovali do funkce plukovníka a po sléze i k vytoužené hodnosti Generála. Generál Ishida, vskutku nádherné označení pro kluka ze zapadlé vesničky. Generál Ishida byl pro všechny mladé hochy příkladem, protože když děláte věc, o které ostatní pochybují, berou ji za podřadnou nebo dokonce ji opovrhují, tak se z ní může stát Vaše přednost. Něco, co ve finále u ostatních bude vzbuzovat obdiv a uznání. Co se může stát i Vašim symbolem. Generál Ishida byl ale bohužel nucen opustit vojenský život a odejít. Stalo se tak, když omylem podpálil čistícími prostředky sklad s uskladněnými konzervami, které se po vlivem chemických prostředků k úklidu změnily na opečený, zeleno fialový, kus sekané, který vypouštěl jedovatou páru. Ishida říká, že chtěl situaci napravit tím, že si vzal svůj malý bagřík s čistícím kartáčem a začal sekanou shrabávat na jedno místo. Neuvědomil si však, že tím pouze pomáhá šíření toxického materiálu. A když se mu doslova jeho malý bagřík roztekl pod rukama, uvědomil si, že je nejlepší čas se vzdálit. Ishida tímto lehkým vybočením z jeho perfektní kariéry však poukázal na neschopnost určitých lidí. Bylo totiž zjištěno, že správně mělo být konzerv a tedy i materiálu více. V tu chvíli vlastně Ishida odhalil obchodování s konzervami v armádě.  Na druhou stranu, ochranné pomůcky jako kyslíkové masky a detoxikační tým fungovali dobře.

Základna byla poté přemístěna o 500 Km od místa, kde stála původně a po dobu 5 let se do okruhu 300 kilometrů nacházela zakázaná zóna. Pan Ishida se po úspěšném působení v armádě vydal na jeho pouť světem, o které budeme mluvit příště…

Hardcore Henry stokrát jinak

Brutalita, adrenalin, ale hlavně násilí husté tak, že by se dalo krájet.

Přesně tak, řeč je o novém, fenomenálním a dlouho očekávaném filmu Hardcore Henry z dílny Ilji Najšullera. Film je sám o sobě pastva pro oči a to nejen pro vášnivé hráče FPS her, ale i širokou veřejnost s žaludkem dost trénovaným na to, aby vydržel brutální dávku násilí a zlomených končetin.

Hlavní hrdina (Henry) se probouzí v laboratoři bez jediné vzpomínky na svou minulost a ihned pro probuzení na sobě zjišťuje hned několik závad. Chybějící končetiny, orgány a hned v prvních minutách filmu se dozvíme, že v neposlední řadě vlastně přišel i o oči a půlku obličeje. Doba je však tak vyspělá, že nebyl nejmenší problém tohoto „superčlověka“ uvést opět do normálního provozu a po úvodní zápletce začíná jeho hon za „svou“ manželkou, přičemž se z něj po čas tohoto dobrodružství stává spíše supervoják.

hardcore-henry-review-detonator-explosionShot2_001-2.0.0

O tom, že dílo připomíná spíše počítačovou hru, než večerní film, rozhodně není pochyb. Příběh tu na celkovém zpracování spíše ubírá a místy navazuje nezáživnou, až nudnou atmosféru. I s tímhle si však tvůrci dokázali poradit a ony nudné scény vybavili hned několika vtipnými momenty, či vtipnými hláškami hlavních hrdinů. Korunku tomuto dílu nepřidává jen závěrečný masakr, který vás ohromí nejen svým zpracováním a neuvěřitelnou brutalitou, ale také zvukový podkres s hitem „Don’t stop me now“ od skupiny Queen, který do adrenalinového momentu vloží tolik emocí, že nám ještě teď běhá mráz po zádech a doufáme, že nás cestou domů někdo nepřepadne a nenechá nám projít nůž hrudníkem.

Suma sumárum se zde bavíme o nařezaném, brutálním a adrenalinovém zážitku, který určitě není vhodný na to, abyste ho hned běželi navštívit s dětmi, nebo dokonce s celou rodinou.

Pokud máte žaludek na trochu krve a zvuk lámajících se kostí je pastva pro vaše uši, tak Hardcore Henryho určitě DOPORUČUJEME!

Rating

Neuvěřitelné příběhy a životní rady generála Ishidy, aneb jak se stát úspěšným.

Dobrý den,

Máme pro Vás úplně novou seriálovou rubriku, která bude vycházet jednou za 7 dní. Pojmenovali jsme ji po panu Generálu Ishidovi, který souhlasil, že se s námi podělí o své mnohaleté zkušenosti a životní moudra. Nejprve si ale pana Ishidu představíme.

Pan Ishida pochází z jihovýchodní Asie. Sloužil ve Vietnamské armádě, kde se vypracoval až na pozici generála a po odchodu z armády se věnoval cestování, při kterém prožil celou řadu dobrodružství a nasbíral cenné životní zkušenosti, o které se s námi podělí. Pan Ishida se věnoval i obchodu a gastronomii, dokázal se naučit mnoho kulturních zásad a dokáže se dorozumět 14 světovými jazyky. Pan Ishida je ve svých 66 letech i zkušený kutil, zahrádkář a hlavně se pouští stále do nových věcí. Při svém věku je velice vitální a nebrání se ani adrenalinovým sportům.

Pana Ishidu jsme poznali při návštěvě hlavní vietnamské tržnice v Praze, kde radil zmateným návštěvníkům, na co si dát pozor. I když jsme z počátku měli pocit, že se nám snaží něco prodat, byl to vskutku úctyhodný čin. Při delší konverzaci jsme se tedy domluvili s panem Ishidou, že s námi bude spolupracovat a pomáhat nám budovat pro všechny úspěšný svět. Věříme, že Vás tato rubrika bude bavit, zajímat a že se možná v Ishidových citátech o životě, práci a celkovém bytí najdete a pomůže Vám porozumět mnoha věcem.

Mír v duši.

Kamery na pracovišti

Velké oko Big Brothera, nebo zvědavý šéf?

V dnešní době se s nimi setkal každý nás, řeč je o kamerách. Jistě s námi budete souhlasit, že v některých případech to bez kamer prostě nejde.  Jsou situace, kdy je opravdu lepší mít nad sebou kameru. Záznam z takové kamery nám může v některých chvílích být opravdu ku prospěchu, ať je to křivé nařčení z krádeže, záznam dopravní nehody nebo pěkný obrázek o překročení rychlosti.

My se však zaměříme na kamery na pracovišti. V některých firmách jsou kamery pomalu na každém kroku. Vedoucí pracovníci mají přehled o tom, kdo se s kým bavil, nebo na jak dlouho Vám například trvá vypít káva, kolikrát za pracovní dobu jste odešli na toaletu nebo jak často se bavíte s kolegy. V některých případech je zaznamenávána i zvuková stopa. Určité osoby a zpravidla Vaši nadřízení mají tak kompletní přehled o tom, co na pracovišti děláte a říkáte. Vedení většinou kamery obhajuje tím, že jde o ochranu majetku nebo bezpečnosti práce. Je to ale skutečně pravda?

Zde je malý příklad. Nacházíte se v zaměstnání a musíte odnést dokumenty na jiné oddělení. Cestou se na 3 minuty zastavíte s Vašim známým kolegou, prohodíte pár vět a jdete dál. O pár minut později nebo následující den si Vás zavolá Váš nadřízený a zeptá se na věc, kterou jste s kolegou probírali. Je jasné, že ví přesně každé slovo z krátké konverzace.  Doslova se Vás může zeptat „co jste tímto výrokem myslel?“ nebo „trváte na tom, co jste říkal před hodinou?“. Jistě jste zaskočení a v hlavě si říkáte, jak jen to je možné. Pokud pomineme i možnost, že by kolega/kamarád donášel, tak se nachází jediná odpověď. Nestáli jste náhodou pod kamerou? Pokud probíráte pracovní záležitosti, tak je s největší pravděpodobností vše v pořádku, ovšem co když si na něco stěžujete nebo nedej Bože nesouhlasíte s nějakým výrokem nebo názorem vedoucí osoby? Ano, máte zaděláno na problém. A v některých případech to může skončit „pokutou“, která může nést formu snížení osobního hodnocení, minimalizace pohyblivé složky mzdy, přidělení na jiné oddělení nebo dokonce propuštěním. Jistě, řeknete si, že je to proti zákonné a je to jasné narušování soukromí – a my Vám dáme částečně za pravdu.  Jenže takto hájit se můžete maximálně tak ve státních podnicích, kde jsou odbory a ani tam nebudete mít jistotu ochrany. Pokud však, tento „prohřešek“ provede v soukromé firmě, můžete si být jisti, že nezůstane bez odezvy.

camera

Samozřejmě se můžete hájit jak chcete a celou věc v krajním případě hnát před soud, ale s největší pravděpodobností prohrajete. A to hlavně z toho důvodu, že většina zaměstnavatelů Vás nebude vyhazovat za to, co jste řekli pod kamerou, že jste si zalévali čaj, nebo se vraceli po chodbě z toalet. Jak se říká „kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde“ a tak to funguje i v některých firmách. Pokud se Vás budou chtít zbavit, nebo Vám udělit finanční postih, tak to prostě udělají. Osobně mám zkušenost, kdy jsem se bavil s kolegou o doporučené strategii na uzavření obchodu, kterou navrhl vedoucí pracovník a poté jsem říkal můj plán, který byl v rozporu s vedoucím pracovníkem. Bohužel jsme při debatě zapomněli, že v rohu místnosti je malá kamera, která pořizuje i zvukový záznam. Následující den, byla svolána porada, kde jsem dostal pokutu ve formě snížení osobního ohodnocení za údajně špatně odvedenou práci. Ovšem o týden na to byla další porada, kde vedoucí pracovník přednesl změnu firemní strategie a až nápadně se shodovala s mým návrhem, který jsem probíral před týdnem s kolegou. Vzhledem k tomu, že kolega pracuje na jiném oddělení a nikoho krom mě z mého oddělení nezná, hned jsem si spočítal, odkud vítr vane. Ano, můžete si říci, že nejsem loajální, ale opak je pravdou. Přeci kdybych nebyl loajální a věrný firmě, tak bych nenavrhoval lepší řešení. Bohužel situaci, která nastala, nemohu již nijak ovlivnit a vím jen, že pokud se nyní budu chtít o něčem bavit, tak nikde, kde sídlí naše firma. Popravdě se divím, že nemáme kamery na WC, i když to už opravdu porušuje zákon a tam by zaměstnavatel narazil.

A rada na závěr? Pokud máte v zaměstnání kamery na každém rohu a Vaši nadřízení se obhajují tím, že je to z důvodu bezpečnosti práce ochrany zdraví a majetku, tak se raději mějte na pozoru. Předejdete tak mnohým problémům.

 

Chůze nebo jízda?

Jistě jste se s touto zkušeností již setkali. Hledáte na internetu kam vyrazit za zábavou, nebo na dobré jídlo. Když se potom ale podíváte na možnost parkování, zobrazí se Vám možnost „parkování v místě„. Následně dorazíte na místo a s vidinou parkoviště a volných míst si uvědomíte, že se vlastně jedná pouze o možnost klasického parkování na ulici. Setkávám se s tím dnes a denně, jelikož bydlím v postranní uličce v Praze, kde se nachází fitness klub. Firma provozující tento fitness klub na svých internetových stránkách uvádí tzv. „možnost parkování na místě“ a tak většina návštěvníků, kteří si chtějí pořádně zasportovat jezdí autem. Následuje pak hořké překvapení, které je způsobeno přeplněnou ulicí a prakticky minimální možností k parkování. V ulici totiž většinou stojí auta tamních obyvatel, kteří jsou kolikrát i značně naštvaní na návštěvníky fitness, kteří jim berou místa, parkují na chodníku, nebo zanechají svůj vůz uprostřed křižovatky.

Z těchto situací bohužel vzniklo již několik nehod, různých sporů a bohužel i ublížení na zdraví. Ale kde je chyba? Ve firmě, která provozuje fitness a uvádí možnost parkování? V návštěvnících fitka, kteří jezdí na tréninky autem? Nebo v „domorodcích„, kteří jsou popuzeni skutečností, že nemohou zaparkovat po příjezdu domů a musí čekat i několik hodin, než se místo uvolní?

Úsměvné však na celé situaci je, že se fitness klub nachází v budově, která má přes 80 volných parkovacích míst, která nejsou vůbec využita. Nebylo by tedy lepší se dohodnout s majitelem objektu a tedy zpřístupnit návštěvníkům parkování, třeba za hodinový poplatek? Ano jistě by to šlo, jenže v tomto případě majitel objektu nabízí měsíční parkování na nehlídaném parkovišti za více než 2000 korun a je tedy jasné, že parkoviště zeje prázdnotou.

Bohužel tento případ není ojedinělý. Restaurace udávají parkování v místě jako možnost nalákání více návštěvníků, ale v místě se nachází modré zóny, na kterých zaparkovat sice můžete, ale riskujete tučnou pokutu, nebo rovnou odtah automobilu.

Proto Vám doporučuji, když už se rozhodnete vydat se na návštěvu vybraného podniku autem, zjistěte si, že opravdu máte možnost parkování. A nezapomeňte, že chůze je zdravý pohyb, který nikomu neuškodil a procházka po dobrém jídle Vám zajisté prospěje víc, než cesta autem.