Úroveň školství v dnešní době

V předešlé části jsme si detailně rozebrali odpověď na otázku, zda je vzdělání opravdu důležité. Dnes se podíváme na to, jak je to ve světě se školstvím a jestli má vzdělání opravdu takovou váhu, jak se každý domnívá.

Každý to známe, všichni básní o vzdělání a o tom, jak důležité to je, když máte dokončenou školu. Ale je tomu opravdu tak? Má vzdělání v dnešní době, kdy je na každém rohu škola, nejlépe soukromá a polovinu inzertních ploch zaujímá lákavá nabídka studia na škole, o které jste nejspíš ani ještě neslyšeli ještě vůbec nějakou váhu?

Odpověď na tuhle otázku může být zcela odlišná, ale jedno je jisté. Úroveň školství se dost změnila a školství před deseti lety už dnes těžko budeme srovnávat s tím nynějším.

Vzdělání, nebo vidina peněz?

Přijímají střední, vyšší a vysoké školy studenty opravdu jen proto, že je chtějí něco naučit, nebo jde opět jen o peníze? Pravda je taková, že úroveň školství s rostoucím počtem škol hluboce klesá a školy lákají do svých oborů čím dál více studentů HLAVNĚ za vidinou peněz v podobě příspěvků na studenty. Kdyby totiž škola neměla dostatek studentů, neměla by ani dostatek peněz a tím pádem by nedokázala zaplatit ani malou část učitelů.

Už dlouhou dobu není přijetí na školu něčím výjimečným. Školy dávají mnohdy šance i studentům s podprůměrnými výsledky jen za vidinou peněz a to, že student školu nedokončí, nebo jí dokonce opustí už po prvním čtvrtletí nikoho nezajímá. Škola inkasuje požadované částky a na příští rok si zkrátka najde za studenta náhradu. V dřívější době měla maturita stejnou váhu, jako například zkouška dospělosti, nebo jiný podstatný milník v našem životě a kritéria pro absolvování této zkoušky byla daleko náročnější. To se ovšem v dnešní době o maturitní zkoušce říci nedá.

97726-top_foto1-yquqa

 

Bohužel takhle funguje 95% škol a jistá prestiž získaného vysvědčení nebo titulu ztrácí v dnešním světě svou váhu. Říká se, že maturita je dnes, jak se říká „za hubičku“. A víte proč? Protože něco, za co si zaplatíte přeci nemůže ve většině případů dopadnout tak tragicky, abyste neuspěli. Ještě menší váhu zde zaujímají školy pro podprůměrné studenty, nebo školy se speciálním zaměřením a to jsou školy soukromé. Tady kromě příspěvku od státu získává škola peníze ještě přímo od studentů ve formě „ročního předplatného“, které musí uhradit rodič, nebo student před zahájením školního roku. Z tohoto důvodu je také dosažení lepších výsledků značně snazší, než na školách státních.

Navíc existuje na světě plno průzkumů, které dokazují, že na školách se vlastně učí něco, co v životě nikdy nevyužijeme, nebo to už prostě tak není. Tím pádem se celé mládí učíme věci nepotřebné a mnohdy i klamavé  – říká se tomu teorie (teorie je soubor tvrzení o předmětu výzkumu, která považujeme za pravdivá). V závorce si povšimněte, že věta obsahuje spojení „považujeme za pravdivá“, tudíž nikde není skutečně prokázáno, že učivo, které nám hustí roky do hlavy, je skutečné a že popisky, které najdeme v učebnicích jsou skutečně zápisky vědce, který onen fakt odhalil. Samozřejmě až na několik výjimek, které dávají logický smysl.

Má pro nás tedy smysl učit se něco, co vlastně nikdy nevyužijeme a chlubit se potom něčím, za co většinou roky platíme? 

Advertisements

Jak napsat životopis

Jak napsat správně životopis?

Tohle je jedna z otázek, kterou si klade spousta lidí. A proto si dnes v několika bodech ukážeme, jak správně napsat životopis tak, aby nejen zaujal, ale pomohl Vám získat vaše vysněné zaměstnání.

  • Představte se – na úvod každého životopisu je dobré napsat pár slov o sobě, například jméno, bydliště, nebo třeba kontaktní informace a když už jste u toho, můžete přidat i kratičký popis vaší osobnosti (charakteristika osoby, ne předchozí praxe).
  • Vzdělání – Pokud se hlásíte na určitou pozici bez předchozí praxe, zaměstnavatele bude zajímat hlavně Vaše vzdělání, tudíž je dobré uvést všechny dosažené tituly, případně dokončené školy (neuvádíme základní vzdělání). Pokud žádnou školu kromě té základní nemáte, uvádíte alespoň školu, kde jste se zdrželi nejdéle, případně necháte prázdné políčko.
  • Praxe – Pokud se hlásíte do zaměstnání, se kterým již máte zkušenosti, bude Váš nový zaměstnavatel klást důraz hlavně na praxi a výsledky, proto je dobré napsat do životopisu všechna předchozí zaměstnání na časové ose a ke každé pozici napsat podrobný popis náplně práce. Pokud zkušenosti nemáte, uvádíte alespoň případnou brigádu/předchozí práci, nebo vzdělání (viz. bod 2).
  • Profesní zaměření – Napište zaměstnavateli stručně v několika větách, proč by měl přijmout právě Vás. Nezapomeňte popsat všechny Vaše schopnosti, zkušenosti a klidně i svoje cíle. Protože určitý cíl je pro Vás tou nejlepší motivací a zaměstnavatel alespoň uvidí, že jste si nepřišli jen něco odsedět za peníze.
  • Jazyky a počítače – Umíte skvěle anglicky? Ovládáte základy na počítači? Pokud na tyto činnosti nevlastníte certifikát, určitě je uveďte do této části životopisu. Uveďte jazyk a úroveň, na které se daným jazykem dorozumíte. Pokud dokážete např. spravovat servery a ovládat počítač na pokročilé úrovni, nezapomeňte opět uvést název programu, ve kterém pracujete a uvést úroveň dovedností (Např.: Word, Excel – pokročilý).
  • Certifikáty a ocenění – Pokud vykonáte zkoušku strážného, nebo třeba zkoušku digitální gramotnosti, nezapomeňte vše uvést do této části. Zaměstnavatele bude určitě zajímat, když za sebou budete mít několik kurzů v Německu, případně dalších zemích, které budou zakončeny certifikátem o úspěšném dokončení a automaticky získáváte plusové body.
  • Zájmy – Poněkud osobní a zároveň poslední částí životopisu je prostor pro Vaše zájmy a aktivity, které vykonáváte ve volném čase. Uveďte všechno, co Vás baví od plavání, přes fitness, až po fotografování přírody, nebo třeba kreslení. Potenciální zaměstnavatel může (ale taky nemusí) z některých aktivit vyvodit vaše pracovní zaměření a případně určit, jestli má vůbec smysl Vás zaměstnávat (pokud patří mezi vaše zájmy například alkohol, kouření, nebo pouliční rvačky).

Tento článek byl napsán někým, kdo se v oblasti náboru lidí a personalistiky již nějakou dobu pohybuje a ví, na co se v daném případě přihlíží a na co naopak ne. Berte článek jako pomocný materiál a všem přeji hodně štěstí při vašem pohovoru!

accept

 

Je vzdělání důležité?

Je vzdělání opravdu tak důležité, jak nám všichni tvrdí, nebo jde jen o teoretický milník přenášený z generace na generaci?

Než začneme, pojďme si ujasnit, že se budeme bavit o vzdělání středoškolském, vyšším odborném vzdělání a samozřejmě také o vzdělání nejvyšším, tudíž vysokou školou zakončenou případnou doktorskou zkouškou. Vzdělání základní bereme všichni jako samozřejmost, ačkoliv v některých případech tomu tak není.

Každý z Vás už někdy v životě od někoho zaslechl frázi „Uč se, protože škola je důležitá“, ale je tomu opravdu tak? Je škola opravdu nezbytnou pro náš úspěšný život?

Pokud se budeme bavit o životě jako takovém, škola jako taková zabere roky, někdy i desítky let našeho života a to hlavně z toho důvodu, že už jen z principu se chceme učit co nejlépe a dosáhnout toho „nejvyššího bodu“. Ale existuje vůbec onen „nejvyšší bod“? Všichni jistě víme, že druh zvoleného a preferovaného zaměstnání je zcela individuální a proto není jednoduché určit, jakou cestou se vydáte po ukončení základní školy. Usnadnit vaší cestu vám pomohou tzv. obory, ať už ve směru lékařství, veteriny, gastronomie, nebo třeba podnikání. Pokud se ovšem na takovou cestu vydáte a následně zjistíte, že jste vybrali špatně, bude Vás to stát minimálně jeden rok studia. Ale stojí to za to? Možná budete o rok starší, možná Vám bude jasné, že předchozí obor nebyl ten pravý, ale co dál? Podáváte přihlášku na další školu a čekáte a onen slavný dopis o přijetí. Ale co dál? Co když Vás i další obor omrzí?

Před nějakou dobrou jsem se zeptal kolegy „Dala ti ta vysoká škola kromě titulu magistra něco, co ti pomohlo v zaměstnání?„. Odpověděl mi, že po předchozí zkušenosti, kdy pracoval ve skladu, vlastně ani ne. 

Jednoduše řečeno, pokud nejste typ člověka, co dokáže ležet v knihách hodiny a za každou cenu se snaží nacpat do hlavy všechno, co se kde píše za vidinou úspěchu a lepšího života, je pro Vás neustálá změna škol cesta do pekel a samozřejmě přijdete i o to nejcennější. A to je čas.

Dnešní svět je plný advokátů, makléřů, podnikatelů a všemožných jedinců oblékající se do drahých obleků. Položili jste si někdy otázku „Co se stane, až budou takoví všichni?“. Hádám že ne. Protože v dnešním světě je pro všechny vzdělání prioritou, nebo aspoň nás to tak učili naši rodiče. Ale teď se Vás zeptám na jednu velmi jednoduchou otázku. Kdy jste naposledy viděli kominíka? Viděli jste ho vůbec někdy? A měli jste možnost sáhnout si na jeho „knoflíček pro štěstí“? Odpověď bude u většiny jedinců mladší generace jednoznačné NE. A víte proč? Protože doktor, ani magistr Vám komín vymést nepřijde. Problém společnosti spočívá v nedostatku VYUČENÝCH, to znamená ne žádných bankéřů, žádných techniků a programátorů, dokonce ani lékařů a právníků, ale lidí, kteří o svém zaměstnání něco ví, mají praxi a dokážou ho v reálném životě praktikovat efektivně. A víte vůbec, že výše uvedený kominík má průměrnou hrubou mzdu 27500,- měsíčně? A víte vůbec proč? Protože stejně tak jako se nedostatkové zboží prodává draho, tak i nedostatková povolání získávají hodnotu.

Z vlastní zkušenosti Vím, že moje známá čekala na kominíka téměř rok, protože měl zkrátka „moc práce“.

Katy-2

V případě, že jste ovšem nedosáhli ani na výuční list, ať už z jakýchkoliv důvodů, neházejte flintu do žita, protože v tenhle okamžik nastává Vaše chvíle. Pokud jste pobrali určitou inteligenci z okolního světa, dokážete se vydat směrem, kterým chcete. Baví Vás fitness? Udělejte si kurz osobního trenéra! Zajímáte se o obchod? Udělejte si řidičský průkaz a zavítejte do odvětví logistiky! Už řidičák máte? Udělejte si i zbrojní průkaz a vydejte se cestou ochrany osob a majetku! Sbírejte kurzy, certifikáty, učte se jazyky a ukažte světu, že opravdu umíte. Nedělejte si vysoké nároky a ze začátku se snažte za minimální peníze podávat ty nejlepší výsledky. Pokud budete opravdu dobří, nemusíte mít strach, že by Vás férový nadřízený nedokázal ocenit.

Z vlastní zkušenosti vím, že většina soukromníků upřednostňuje spíše výsledky, než dosažené vzdělání. Do státních orgánů Vám bez vzdělání bude cesta bohužel zapovězena, ale existuje mnoho dalších způsobů, jak dělat to, co Vás baví. A pokud míříte ještě výš, zamiřte klidně až na podnikání, protože v podnikání se na dosažené vzdělání budete ptát možná tak vy svých zaměstnanců.

Pokud se rozhodnete ukončit vzdělání z jakéhokoliv důvodu, chopit se příležitosti a začít vydělávat peníze proto, abyste si pomalu začali plnit svůj sen, tak věřte, že na začátku to bude opravdu velmi těžké, ale určitě ne nemožné.

Hodně štěstí!